Publikováno 10.2.2020

Slaďování práce a rodiny

Před několika měsíci způsobilo rozruch plánované a později zase odvolané zvýšení rodičovského příspěvku. Při následné diskuzi vyšlo najevo, že spousta maminek by více než jednorázové navýšení příspěvku, uvítala následnou podporu při návratu do zaměstnání. Sladit práci s rodinou není v dnešní době vůbec jednoduché.

Co může ženám usnadnit návrat po mateřské a rodičovské dovolené k jejich povolání?
Co udělat pro to, aby se zaměstnavateli vyplatilo zaměstnat matky s malými dětmi?

To jsou otázky, které jsou z dlouhodobého hlediska asi podstatnější. Je ověřeno vlastní zkušeností, že matky po mateřské dovolené jsou často vděčnými a efektivními pracovníky, přesto míst, které by jim umožnili lepší skloubení jejich pracovních povinností s péči o rodinu, až tolik není.

Jaké možnosti dnešní maminky mají?

První otázkou, kterou ženy při návratu do práce řeší, je to, kdo se během jejich pracovní doby postará o jejich děti, a to zejména, pokud do práce nastupují dříve, než jsou dítěti tři roky. Velkým krokem, který pomohl řadě žen k rychlejšímu a hladšímu návratu do pracovního procesu, bylo v roce 2014 zavedení dětských skupin pod záštitou MPSV. Dětské skupiny poskytují pravidelnou péči o předškolní děti již od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky. Může v nich být maximálně 24 dětí a jejich počtu je přizpůsoben počet osob, které o ně pečují, čímž je zajištěn individuální přístup. Poskytovatelem může být obec či kraj, nestátní nezisková organizace, vysoká škola, církev či zaměstnavatel. Dětské skupiny se v poslední době těší čím dál větší oblibě, o čemž svědčí fakt, že v září 2019 byla registrována již 1000. dětská skupina. Aktuálně se řeší především jejich podoba poté, co vyprší v následujících letech jejich dotace ze strany EU. Zda jejich spolufinancování přebere částečně stát, či zůstane vše pouze na zřizovateli a rodičích. Současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová zdůraznila v nedávném prohlášení význam dětských skupin, které by měly být přejmenovány na jesle, a slíbila jejich podporu ze strany státu i poté, co jejich spolufinancování evropskými fondy skončí.

Další poměrně nedávnou novinkou, jsou tzv. mikrojesle, které můžou pečovat již o děti od šesti měsíců do čtyř let. Maximálně mohou tato zařízení navštěvovat čtyři děti, což zajistí individuální přistup v domácím prostředí již nejmenším dětem. V současnosti byl ukončen pilotní projekt, do kterého se zapojilo kolem 70 mikrojeslí, a během tohoto roku se jejich počet rozrostl na zhruba stovku zařízení, které fungují pod záštitou MPSV a jsou financovány také z fondů EU. Aktuálně se řeší především legislativní rámec mikrojeslí, který ještě chybí.

Kromě alternativních zařízení, kam umístit dítě, je další možností, jak usnadnit matkám návrat na pracovní trh, volba flexibilních forem práce. Tou asi nejjednodušší a pro zaměstnavatele nejméně zatěžující formou je možnost pružné pracovní doby, na které se lze dohodnout, a pečujete-li o dítě mladší 15 let nebo jste těhotná, zaměstnavatel je povinen vám vyhovět.

Další z možností je tzv. částečný pracovní úvazek, který vzniká, jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na kratší pracovní době, než je stanovená týdenní pracovní doba (40 hodin). Částečný úvazek může mít různý rozsah a záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Práce na zkrácený úvazek je v České republice stále poměrně netradiční formou pracovního úvazku, přestože jeho výhody pro obě strany jsou neoddiskutovatelné. Zejména pro matky s malými dětmi je možnost kratší pracovní doby či volného dne v týdnu navíc benefitem, který by velice ocenily. Některé velké firmy v ČR si tuto formu pochvalují a vidí v ní velké pozitiva.

Obdobou částečného úvazku je sdílení pracovního místa, kdy dva zaměstnanci sdílejí náplň práce připadající na jedno pracovní místo. Tato varianta není podrobně upravena v zákoníku práce, proto záleží na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, jak bude fungovat. MPSV nyní řeší zakomponování sdílených pracovních pozic do zákoníku práce, což se aktuálně odkládá až na jaro příštího roku. Nespornou výhodou je zastupitelnost a flexibilita pracovníků, což jsou výhody, které by měly přesvědčit i zaměstnavatele. Na druhou stranu je třeba mít jasně vymezeny kompetence a odpovědnosti.

Ideální možností z hlediska rodinného života je práce z domova – tzv. homeoffice (spíše krátkodobá práce z domova) nebo homeworking, kterou lze kombinovat s prací na pracovišti. Zaměstnavatel není povinen zaměstnanci při žádosti o práci z domova vyhovět, stejně tak nemůže zaměstnance k tomuto nutit.

Každopádně ačkoliv bylo v posledních letech uděláno velké množství kroků, které skloubení rodiny a kariéry ženám usnadnily, cesta k úplné spokojenosti maminek a jejich začlenění do pracovního života, které není na úkor rodiny, je ještě poměrně dlouhá.